U předběžných opatření o styku rodičů s nezletilými dětmi je třeba úpravu posuzovat s ohledem na nejlepší zájem dítěte.
Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. ledna 2018, sp. zn. II. ÚS 1931/17, by soudy měly zjišťovat názor nezletilých i v řízení o předběžném opatření, kterým se prozatímně upravuje jejich styk s rodiči. Ústavní soud v nálezu konstatoval, že aniž by jakkoliv předjímal výsledek celého řízení o svěření dětí do péče, zavazuje svým nálezem obecné soudy k tomu, aby, bude-li stále trvat potřeba prozatímně upravit styk stěžovatele či matky s nezletilými, i před vydáním předběžného opatření, bude-li to možné a potřebné, řádným způsobem zjistily vlastní názor nezletilého, jenž je s ohledem na svůj věk schopen takový názor sdělit, a umožnily mu tak uplatnění jeho práva vyjádřit své stanovisko k řízení, vyplývající z Úmluvy o právech dítěte a zakotvené ostatně i v občanském zákoníku.