V případě rozvodu manželství je nutné splňovat následující podmínky

tyto podmínky musí být splněny již k okamžiku zahájení řízení o rozvod manželství

Průběh rozvodu pak ovlivňují další faktory

Nesporný a sporný rozvod

Zastupování klienta v řízení o rozvod manželství

V praxi se o rozvodu mluví jako o rozvodu nesporném či rozvodu sporném

O tzv. „nesporný rozvod“ se jedná jsou-li manželé schopni a ochotni ukončit manželství dohodou. Soud v tomto případě nezjišťuje příčiny rozvratu a zpravidla návrhu na rozvod vyhoví. V těchto případech bývá soudní řízení poměrně krátké – na rozdíl od případu rozvodu sporného

V rámci „nesporného rozvodu“ je třeba soudu předložit

Tzv. „sporným rozvodem“ se rozumí rozvod manželství s dokazováním rozvratu a bez předchozí dohody manželů, ať ohledně rozvodu nebo o majetkovém vypořádání. Soud v takovémto případě zjišťuje nejen existenci rozvratu manželství, ale také důvody tohoto rozvratu.

V rámci rozvodu je možné řešit otázky týkající se výživného mezi rozvedenými manžely, bydlení po zániku manželství, majetkové povinnosti a práva při zániku manželství aj.

Rozvod manželství s nezletilými dětmi

Zastupování klienta v řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, o výživném na nezletilé či zletilé děti

Jde-li o rozvod manželství manželů s nezletilými dětmi, je kladen důraz na ochranu nezletilých dětí. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Rozvodu tak předchází opatrovnickém řízení, ve kterém soud rozhoduje o

(viz. řízení ve věci dětí? odkaz)

Řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem na dobu po rozvodu manželství

Toto řízení musí předcházet řízení o rozvod manželství. Soud zde určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Toto rozhodnutí soudu může být nahrazeno dohodou rodičů, ale ta musí být soudem schválena. Soud při svém rozhodování vždy zvažuje konkrétní situaci rodičů a potřeby dítěte, sleduje zájem dítěte, přihlíží k citové orientaci dítěte, kdo z rodičů je schopen vytvořit pro dítě vhodnější zázemí, kdo výchovu dítěte zabezpečoval převážně dosud apod. U starších dětí soud přihlédne i k jejich názoru.

Soud může dítě svěřit

Soud rozhodne o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů v případě, že rodiče nemají stejné schopnosti zajistit řádnou výchovu dítěte, nebo pokud jeden z rodičů o výchovu dítěte nejeví zájem. To, že soud rozhodne o svěření dítěte do péče jen jednoho z rodičů, neznamená, že by druhý rodič nesměl dítě vídat. Kontakt dítěte s rodičem, kterému nebylo svěřeno do výchovy, ponechává soud na dohodě rodičů. Pokud však rodiče nejsou schopni se dohodnout, může soud styk dítěte s tímto rodičem upravit.

Soud může dítě svěřit do společné péče rodičů, ti se pak o dítě starají společně, i když jsou rozvedeni. Tato úprava vyžaduje spolupráci obou rodičů a je vhodná zejména pokud to vyžaduje zdravotní stav dítěte nebo pokud rodiče mají již zavedený režim péče o dítě. V tomto případě je nutný souhlas obou rodičů.

Střídavá péče přichází v úvahu tehdy, kdy dítě nemusí měnit své mimoškolní aktivity a není ani problém s docházkou do školy nebo do předškolního zařízení, v praxi je tedy důležité, aby rodiče při střídavé výchově bydleli blízko sebe. Dítě je svěřeno v určitém přesně stanoveném časovém období do péče jednoho rodiče a v dalším stejném časovém období do péče druhého rodiče.

Vyživovací povinnost

Vyživovací povinnost rodiče trvá od narození dítěte až do doby, kdy je dítě schopno se samostatně živit, do ukončení jeho soustavné přípravy na budoucí povolání.

Rodiče jsou povinni ji vykonávat podle svých možností a schopností, finančních a majetkových poměrů. Během života dítěte se jeho potřeby mění a rovněž nejsou potřeby všech dětí stejné. Z tohoto důvodu neexistuje žádná tabulka, podle které by se vyživovací povinnost určovala, ale vždy záleží na posouzení individuálních potřeb dítěte a individuálních možností a schopností rodiče. Pokud rodič neplní vyživovací povinnost dobrovolně nebo ji plní nedostatečně, rozhodne o výši výživného soud. Rodič je povinen doložit soudu své příjmy a majetkové poměry. Pokud tak neučiní, rozhodne soud na základě domněnky, že výše měsíčního příjmu tohoto rodiče činí pětadvacetinásobek životního minima.

Pokud se rodiče nedohodnou o vyživovací povinnosti, rozhoduje soud. Výživné na děti lze přiznat až tři roky nazpátek, v ostatních případech pouze ode dne zahájení soudního řízení. Výživné se platí v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu. V případě, že se změní poměry, může soud změnit i rozhodnutí o výživném.